Na začátku člověk často věří, že dobrá práce je hlavně o tom umět hodně věcí. Později zjistí, že stejně důležité je vědět, co nedělat.

Méně bych se snažil ukázat všechno

Když jsem začínal, měl jsem přirozenou potřebu ukázat, co všechno umím. V designu, textech, funkcích i projektech.

Jenže web není výstava schopností autora. Web má sloužit člověku, který přišel něco pochopit nebo vyřešit.

Dnes bych mnohem dřív škrtal. Ne proto, že by méně práce znamenalo horší výsledek. Často naopak. Dobrý web není ten, kde je všechno. Je to ten, kde nechybí podstatné a nepřekáží zbytečné. To se člověk učí pomalu, většinou přes vlastní přehnané nápady.

Více bych trval na obsahu

Dřív jsem někdy nechal obsah na později. Nejdřív se udělá design a texty se doplní. Dnes vím, že je to nebezpečné. Obsah není náplň do připravených krabiček. Obsah určuje velikost, rytmus i smysl těch krabiček.

Když se obsah podcení, web začne lhát už v návrhu. Vypadá, že má co říct, ale po naplnění se ukáže, že některé sekce nemají dost materiálu a jiné by potřebovaly úplně jiný prostor. Dnes bych si obsah hlídal od první chvíle.

Rychleji bych říkal ne

Na začátku má člověk tendenci vyhovět. Přidat sekci, funkci, efekt, další variantu, další možnost. Chce být vstřícný. Jenže vstřícnost bez hranic se může změnit v projekt, který nemá tvar. A když nemá tvar, špatně se dokončuje i používá.

Dnes bych rychleji říkal ne věcem, které projekt neposouvají. Ne z tvrdosti. Z odpovědnosti. Když všechno projde, nic není důležité. A když není nic důležité, návštěvník to pozná během pár sekund.

Více bych myslel na správu

Mladší já by řešilo hlavně to, jak web vypadá při spuštění. Dnešní já řeší, jak se bude chovat za rok. Kdo bude přidávat články. Jestli klient zvládne administraci. Jestli se z galerie nestane skládka. Jestli budou názvy a struktura pořád dávat smysl.

Spuštění je hezký okamžik, ale není konec. Je to začátek provozu. A provoz má jiné nároky než prezentace návrhu. Dnes proto víc přemýšlím o systému, pořadí, názvech, šablonách a jednoduchosti správy. Není to tak efektní, ale klient to později velmi ocení.

Ne všechno bych ale měnil

Kdybych se mohl vrátit na začátek, udělal bych spoustu věcí jinak. Ale neměnil bych chuť tvořit. Bez ní by nebyly projekty, zkušenosti ani chyby, ze kterých jsem se učil. Některé lekce prostě nejdou přeskočit. Bohužel ani když si člověk myslí, že je chytřejší než realita.

Dnes bych pracoval klidněji, přesněji a s větším odstupem. Ale pořád bych stavěl věci, zkoušel směry a hledal, jak spojit technologii, obsah a lidský smysl. Jen bych u toho méně spěchal na efekt a víc hlídal základ.

Shrnutí pro blog

Pointa: Dnes bych víc hlídal zadání, obsah, hranice, jednoduchost a dlouhodobou udržitelnost. Méně bych dokazoval, víc bych rozhodoval.