Nechci, aby člověk z mého webu odcházel jen s tím, že dělám weby. To by bylo trochu málo. A taky bych se sám urazil, i když potichu.

Nejdřív má pochopit směr

Můj web nemá být jen vizitka.

Má člověku rychle ukázat, jak přemýšlím. Že web pro mě není izolovaná stránka, ale součást širšího digitálního celku. Že mě zajímá technika, obsah, média, AI, značka i provoz. A že tyto věci nemají stát vedle sebe jako krabice ve skladu.

Chci, aby návštěvník pochopil hlavní osu. Stavím a propojuji digitální projekty tak, aby měly směr, funkci a dlouhodobý smysl. Když tohle z webu nezazní, můžu mít hezké stránky, ale nebudou říkat to podstatné.

Má vidět zkušenost, ne jen služby

Služby se dají vypsat snadno. Weby, e-shopy, obsah, média, AI, strategie. Jenže samotný seznam nikomu moc neřekne. Důležitější je, aby člověk cítil zkušenost za tím. Že ty věci nevznikly včera, že jsou vyzkoušené v reálném provozu a že za nimi stojí roky práce.

Nechci působit jako někdo, kdo si otevřel šuplík s módními pojmy. Chci ukázat, že projekty stavím, provozuji, upravuji, učím se z nich a dál je rozvíjím. To je rozdíl mezi nabídkou a důvěrou.

Má poznat člověka za prací

Osobní web by neměl znít jako anonymní brožura. Chci, aby z něj bylo poznat, že za tím stojím já. Se svým způsobem přemýšlení, zkušeností, radostí z tvorby i občasnou alergií na prázdné fráze. Tu alergii neléčím, zatím mi v práci pomáhá.

Lidskost pro mě neznamená psát rozjásané věty na každém kroku. Znamená mluvit normálně, konkrétně a bez zbytečné pózy. Když někdo přijde na můj web, měl by mít pocit, že mluví s člověkem, ne s nabídkovým automatem.

Má si umět představit spolupráci

Dobrý web nemá jen ukázat, co jsem dělal. Má pomoci člověku představit si, jak by mohlo vypadat, kdybychom něco dělali spolu. Jestli umím převést chaos do struktury. Jestli se ptám správně. Jestli chápu, že web musí sloužit reálnému provozu.

Proto je pro mě důležité psát nejen o výsledcích, ale i o způsobu práce. Jak přemýšlím nad zadáním, cenou, obsahem, designem nebo spoluprací. Právě v těchto věcech se často rozhoduje, jestli si sedneme.

Nechci, aby web všechno uzavřel

Web nemá odpovědět na úplně všechno. Kdyby ano, nikdo by mi už nemusel psát, a to by bylo obchodně poněkud nepraktické. Má ale dát dost důvodů k důvěře. Dost jasnosti, aby člověk věděl, proč se ozvat. A dost osobnosti, aby si mě zapamatoval.

Když si návštěvník odnese pocit, že moje práce má zkušenost, vlastní základ, přemýšlení v souvislostech a lidský tón, web splnil svou roli. Pak už nejde jen o to, že umím udělat stránky. Jde o to, že umím pomoct najít digitální směr, který dává smysl.

Shrnutí pro blog

Pointa: Chci, aby si člověk z mého webu odnesl pocit, že za projekty stojí zkušenost, propojené myšlení, vlastní praxe a lidský způsob práce.