Prázdná úvodní stránka umí být dost drzá. Dívá se na člověka a neřekne vůbec nic. Žádný nadpis, žádný směr, žádné vodítko.

Jen ticho. A právě v tom tichu se musí rozhodnout, co má web opravdu říct.

Nejdřív nehledám design

Když mám před sebou prázdnou úvodní stránku, nezačínám barvami. Nezačínám fontem. Nezačínám efektem. Začínám otázkou: co má člověk pochopit během prvních pár vteřin.

Tohle rozhodnutí je důležitější než první vizuální nápad. Úvodní stránka není výkladní skříň pro všechny možnosti. Je to místo, kde návštěvník rychle pozná, jestli je správně a jestli má pokračovat.

Hledám jednu hlavní větu

Dobrá úvodní stránka potřebuje větu, která drží směr. Nemusí být dokonalá hned. Ale musí být jasné, o čem web je, pro koho je a proč by měl člověk zůstat. Bez téhle věty se návrh rozpadá do náhodných sekcí.

Někdy ji hledám dlouho. Přepisuji, škrtám, zjednodušuji. Často zjistím, že problém není ve formulaci, ale v tom, že projekt ještě nemá úplně přesně pojmenovanou roli. Úvodní stránka to neodpustí.

Skládám důvěru

Po hlavní větě přichází otázka důvěry. Proč by měl člověk věřit právě tomuto webu, firmě nebo projektu. Může to být zkušenost, reference, vlastní systém, fotka, konkrétní výsledek, ukázka práce nebo jasně popsaný postup.

Důvěra se nedělá tím, že na web napíšu důvěřujte mi. To je slabé. Důvěra vzniká z konkrétních věcí. Když člověk vidí, že projekt má historii, směr, důkazy a rozumný jazyk, začne se cítit jistěji.

Rozhoduji, co tam nepatří

Prázdná stránka svádí k tomu, nacpat tam všechno. Služby, projekty, reference, příběh, galerie, kontakty, novinky, sociální sítě, nejlépe i rodokmen systému. Jenže úvodní stránka není sklad.

Často je největší práce rozhodnout, co vynechat. Co patří na podstránku. Co může být níž. Co není potřeba říct hned. Když se všechno tlačí dopředu, nic není opravdu vidět. A to je škoda.

Nakonec hledám další krok

Úvodní stránka nemá jen informovat. Má člověka posunout. K projektu, službě, článku, kontaktu, případové studii nebo rozcestníku. Potřebuji vědět, jaký další krok dává smysl.

Když mám hlavní sdělení, důvěru, rytmus a další krok, prázdná stránka přestane být nepříjemná. Stane se z ní prostor. A prostor se dá navrhnout. Ne najednou, ne kouzlem, ale postupně. Od smyslu k tvaru.

Shrnutí pro blog

Pointa: U prázdné úvodní stránky začínám hlavním sdělením, člověkem, pro kterého web je, důkazem důvěry a jasným dalším krokem.