Nový projekt málokdy začíná krásným zadáním. Častěji začíná hromadou vět, odkazů, fotek, starostí a jedním tichým přáním, aby z toho někdo udělal pořádek.

Nejdřív poslouchám, neotvírám editor

Když přede mnou leží nový projekt, často to nevypadá jako zadání. Je to směs nápadů, starého webu, poznámek z telefonu, konkurence, pocitů, obav a vět typu: nějak to celé uchopit.

To je normální. Většina dobrých projektů nezačíná čistou tabulkou. Začíná nepořádkem.

Moje první práce není udělat návrh. Moje první práce je poslouchat a třídit. Co je skutečný problém. Co je jen vedlejší přání. Co klient říká nahlas a co je mezi řádky. Kdybych v téhle fázi rovnou otevřel grafický editor, jen bych ten chaos oblékl do hezčí košile. A to většinou nepomůže.

Hledám hlavní osu

U každého projektu se snažím najít jednu hlavní větu. Co má projekt dělat. Pro koho je. Proč má existovat. Když tahle věta chybí, začne se všechno větvit moc brzy. Jedna stránka chce prodávat, druhá vysvětlovat, třetí se chlubit a čtvrtá neví, proč tam je.

Hlavní osa není slogan. Je to pracovní kotva. Díky ní poznám, co patří na první obrazovku, co má být v menu, co je důležité pro texty a co může počkat. Bez téhle kotvy se i hezký web snadno změní na digitální skladiště. A skladiště už mám v hlavě dost, další nepotřebuju.

Dělím věci na nutné a lákavé

V chaosu bývá hodně lákavých věcí. Animace, nová rubrika, galerie, mapa, filtr, videa, speciální sekce, pět jazyků a ještě něco, co viděl klient včera večer na cizím webu. Neříkám, že je to špatně. Jen to většinou nepatří do první vrstvy rozhodování.

Nejdřív si oddělím nutné věci od těch hezkých. Nutné jsou informace, bez kterých web nesplní účel. Kdo jste, co děláte, pro koho, proč tomu věřit a co má člověk udělat dál. Lákavé věci mohou přijít potom. Když se to otočí, vznikne efektní web, který se nedá používat.

Struktura uklidní celý projekt

Jakmile vznikne první struktura, projekt se začne chovat úplně jinak. Najednou je vidět, co chybí, co se opakuje a co je zbytečné. Klient často sám pozná, že některé věci vlastně nepotřebuje a jiné naopak musí dodat. To je dobré znamení. Projekt přestává být pocit a začíná být práce.

Struktura není suchá formalita. Je to první návrh přemýšlení. Když je dobrá, design už má o co se opřít. Texty vědí, kam patří. Fotky nejsou jen výplň. A každý další krok má menší šanci ujet do strany.

Chaos mi nevadí, nejasnost ano

Nemám problém s tím, když klient přijde s chaosem. Od toho tam jsem. Problém je, když se chaos tváří jako hotové zadání a nikdo ho nechce rozebrat. Pak se staví na písku a po pár dnech se divíme, že se to celé hýbe.

Dobrý začátek projektu není o tom, že je všechno připravené. Je o tom, že se společně najde směr. Když se to podaří, i původní nepořádek začne dávat smysl. A právě v té chvíli mě projekt začne bavit. Protože už nestojím před hromadou věcí, ale před něčím, co se dá postavit.

Shrnutí pro blog

Pointa: Chaos na začátku projektu není chyba. Chyba je začít navrhovat dřív, než se z něj vytáhne směr, cíl a první jasná struktura.